Sokolovna

(vlastník - Tělovýchovná jednota Sokol Vizovice)

Budova Sokolovny byla postavená ve 20. letech 20 století silně inspirovaná ojedinělým stylem nedalekých Jurkovičových stavebz Luhačovic, nesoucích prvky doznívající secese a prvky přejaté z lidové architektury. Projektantem byl ing. Flora, plány propracovali architekt Václavek a architekt Gottlicher z Brna. Stavba byla zadána místnímu staviteli Slezákovi.

Budova na nepravidelném, členitém půdoryse je podsklepena, zastřešena kombinací sedlových a pultových střech a vikýřů, které navzájem pronikají, místy s valbovým či podlomenicovým ukončením, kryty taškami bobrovkami. Stavba probíhala ve dvou etapách, v roce 1921 byla předána k užívání hlavní část budovy - sál a jeho zázemí, v roce 1924 pak bylo dokončeno jižní křídlo s restaurací a ubytováním. Na vnitřní výzdobě se podílel svými návrhy Ladislav Čech, ředitel tehdejší ovocnářské školy.

Budova sokolovny představuje hmotově i architektonicky výrazný objekt dominující okolní zástavbě, který svými výraznými tvary i kvalitní výzdobou fasád (malby, sgrafita, kontrast strukturované a hladké omítky, vyřezávané dřevěné štíty, aj.) patří ke kvalitním ukázkám secesní architektury na Zlínsku. Zároveň významně spoluvytváří architektonickou a urbanistickou hodnotu okolní části Městské památkové zóny Vizovice.

Jde o mimořádně dochovanou ukázku architektonického stylu, inspirovaného prvky lidové architektury a doznívající secesí, která se pokoušela o vytvoření svébytného projevu národní architektury, ve vývoji architektonické tvorby však zůstal spíše okrajovým jevem. Předmětná budova zároveň bohatě dokumentuje řemeslnou a uměleckou dovednost daného období, rovněž je cenným dokladem vývoje společenského a kulturního života daného regionu. Bohužel pozdější socialistické přístavby jí na kráse a stylu příliš nepřidaly.